Svět práce se radikálně proměňuje. Ve firmách a organizacích, kde bylo dříve uplatňováno hierarchické řízení a motivace cukrem a bičem, se dnes začíná aktivně hledat smysl práce a autonomie rozhodování. Zaměstnanci i top manažeři chtějí v práci zažívat pocit “být v něčem dobrý”. Mnoho firem již poznalo, že přes sto let starý princip tayloristického řízení práce (či spíše pracujících) dnes ztroskotává. Radikální dělba práce – oddělování “mozků” od “rukou” – v dnešním VUCA světě, kde jedinou jistotou je neustálá změna, již často nepřináší žádné výhody. Naopak je v přímém rozporu s potřebami firem neustále inovovat a rychle reagovat na stále se měnící podmínky trhu a přání zákazníků. Je potřeba změnit samotný princip toho, jak lidé v organizacích spolupracují.

“Mezi ty klíčové patří opravdová spolupráce a interakce mezi lidmi, transparence informací a zpětná vazba, důvěra, motivace, samoorganizace, inkrementální dodávání hodnoty v krátkých cyklech.“

V roce 2001 sepsalo několik expertů ze světa vývoje software takzvané “Agile Manifesto” – manifest agilního vývoje software. Pojmenovali tak několik principů moderního řízení spolupráce lidí na komplexních produktech (službách atd.). Mezi ty klíčové patří opravdová spolupráce a interakce mezi lidmi, transparence informací a zpětná vazba, důvěra, motivace, samoorganizace, inkrementální dodávání hodnoty v krátkých cyklech. Od té doby již uplynulo mnoho vody a agilní management, resp. jeho základní principy, si razí cestu do všech odvětví lidské činnosti, nevyjímaje vzdělávání.

Jednou ze zásadních a také často používaných metodik agilního (adaptivního, chcete-li) managementu je Scrum. Používá jej většina všech organizací praktikujících agile management. V České republice se můžete setkat se Scrumem v každé bance, používají jej všichni mobilní operátoři, energetické společnosti, softwarové firmy, ale také již i automobilky. Je tedy velmi vysoká šance, že děti, které opustí vzdělávací systém a přejdou do praxe, se s touto metodikou nejen setkají, ale budou ji, nebo alespoň její základní principy, využívat každý den.

“Spočívá ve změně myšlení, ve změně kultury”

Nejen proto má smysl aplikovat Scrum ve vzdělávání. To, že takto studenty lépe připravíme na praxi, na reálný způsob práce ve firmách, je jen špičkou ledovce. Zásadní přínos tkví v něčem jiném. Úspěšné zavedení agilní metodiky totiž nespočívá v pochopení procesu. Spočívá ve změně myšlení, ve změně kultury. Ve změně toho, jak přistupujeme ke svým kolegům, podřízeným, i ke svému okolí. Ve znovuobjevení smyslu toho, co děláme. Pevně věřím, že čím více bude organizací, které inovativní metody řízení práce opravdu přijmou za své, čím více bude lidí, kteří opravdu mají “agilní mindset”, tím lepší bude naše společnost, tím silnější bude občanská společnost. Tím více nám bude záležet nejen na sobě samých, ale také na našem okolí.

Proč tedy nezačít u našich dětí. Pojďme společně zlepšit svět vzdělávání, který se od dob Marie Terezie příliš nezměnil. Stejně tak jako pozdní kapitalismus opouští myšlenky F. W. Taylora, školství v mnoha zemích upouští od frontální výuky a “biflování” a experimentuje s novými metodami participativní výuky. EduScrum Vám v tomto snažení bude dobrým průvodcem.

Ing. Petr Holodňák